5. Charakteristika vzdělávacího programu

 

 

 

5.1 Vzdělávací cíle a záměry, filozofie školy.

 

Hlavní cíle:

 

  • Vnímat změny, učit se je přijímat a aktivně se s nimi vyrovnávat
  • Učit se kriticky myslet, rozpoznávat problémy a řešit je
  • Umět si vybírat a nést za svou volbu odpovědnost
  • Být tvůrčí a mít představivost
  • Sdílet zájem a odpovědnost vůči kolektivu, obci, zemi a prostředí ve kterém žijeme
  • Vytvářet si zdravé životní návyky a postoje

 

     

Principy:

 

  • Individuální přístup ke každému dítěti
  • Integrované učení hrou a činnostmi
  • Plánování a pozorování
  • Centra aktivit ve třídě
  • Aktivní účast rodin
  • Spolupráce s komunitou
  • Profesní a osobnostní růst pedagogů

 

Hlavní záměry:

 

Program pomáhá dětem vytvářet vlastní porozumění:

 

  • Fyzikálnímu světu – prostřednictvím činností jako je měření, vážení, stavby z kostek, práce se dřevem, hraní s pískem a vodou, užívání kladek a provazů, míchání barev
  • Sociálním a kulturním informacím – prostřednictvím her, vaření, četby příběhů, dramatických her, účastni na obecních akcích a rozhovorů o nich
  • Logice a matematice – měření, srovnávání, počítání, objevování ekvivalentů, logické řazení do sledu, třídění, atp.
  • Vztahu mezi psaným a mluveným slovem – prostřednictvím častého kontaktu s knihami, písmeny, předčítáním, zapisováním řečeného učitelkou, vlastním „psaním a čtením“, častým kreslením obrázků, poslechem pohádek, příběhů, vyjadřováním vlastních myšlenek a prožitků

 

 

Podporujeme:

 

  • Fyzický vývoj – prostřednictvím chůze, běhu, skoků, poskoků, hodů, lezením a základními gymnastickými prvky, turistikou, sezónními činnostmi, míčovými hrami, zvládáním překážkové dráhy
  • Emocionálně- sociální vývoj – prostřednictvím řešení sporů a různic, vyjadřováním pocitů, kontroly impulzu,vzájemné úcty a péče mezi dětmi navzájem a ve vztahu k dospělým, iniciativních počátků a následování, sdílení, péče o materiály a spolupráce s druhými
  • Rozvoj inteligence – vede děti k samostatnému myšlení, k tvořivosti, k prozkoumávání věcí do hloubky, chápání dění na základě vlastního experimentování, pozorování a objevování
  • Rozvíjí jazyk i matematicko-logické představy dětí

 

     

Poskytujeme dětem:

 

  • Dostatek času na prozkoumávání prostředí
  • Možnost učit se mnoha způsoby: vařením, kreslením, malováním, modelováním, zpěvem, tancem, diskusemi, stavěním, dramatickými hrami, činnostmi venku, prohlížením knih a časopisů, prací se dřevem, papírem, písmeny, vodou a pískem, pozorováním, pokusy a objevy
  • Příležitost učit se způsobem, který vyhovuje individuálnímu stylu každého dítěte, ať jde o rychlost, délku učení, podíl aktivity a pasivity při učení, možnost učení se činnostmi, hrou, poslechem, pozorováním, nápodobou, vlastním pokusem a omylem, metodou přirozených následků – poskytuje klidné a přirozené místo, kde mohou prozkoumávat své pocity, dopouštět se chyb, napravovat je a řešit konflikty.
  • Příležitost vybírat s, kterých činností se chtějí účastnit
  • Místo, kde mohou svou práci vystavit veřejně
  • Ocenění a pozitivní hodnocení osobní aktivity dítěte.

 

 

5.2 Formy a metody vzdělávací práce, prostředky plnění cílů.

 

Rozvojové předpoklady a možnosti dětí vyžadují uplatňovat v předškolním vzdělávání odpovídající metody a formy práce.

 

Nejvhodnější metodou je prožitkové a kooperativní učení. Jsou založeny na přímých zážitcích dítěte, podporují dětskou zvídavost a potřebu objevovat, podněcují radost dítěte z učení, jeho zájem poznávat nové, získat zkušenosti a ovládat další dovednosti. Na tomto prožitkovém učení je založeno integrované učení hrou a činnostmi, které je praktikováno hlavně v centrech aktivit. Jde o práci dětí ve skupině, které umožňuje učení se dětí navzájem. Při činnostech dětí se nezaměřujeme pouze na výsledek, ale také proces, který je stejně důležitý.

 

V dostatečné míře uplatňujeme situační učení, které je založeno na vytváření a využívání situací, jež poskytují dítěti srozumitelné praktické ukázky životních souvislostí. Dítě se tak učí dovednostem a poznatkům v okamžiku, kdy je potřebuje a lépe tak chápe jejich smysl.

 

Významnou roli v procesu učení sehrává spontánní sociální učení. To je založené na principu přirozené nápodoby. Proto je důležité poskytovat dítěti vzory chování v průběhu celého dne v mateřské škole a nejen při řízených činnostech.

 

V předškolním vzdělávání by měly být uplatňovány aktivity spontánní i řízené, vzájemně provázané a vyvážené.

 

Specifickou formou je didakticky cílená činnost, která je pedagogem přímo nebo nepřímomotivovaná, která je dítěti nabízena a v níž je zastoupeno spontánní a záměrné učení.

 

Tyto činnosti probíhají buď ve skupině, nebo individuálně.

 

Didaktický styl vzdělávání dětí v mateřské škole je založen na principu vzdělávací nabídky, na individuální volbě a aktivní účasti dítěte. Pedagog je pouhým průvodcem dítěte na jeho cestě za poznáváním, probouzí v něm aktivitu a chuť objevovat, naslouchat a poznávat. V žádném případě dítě neúkoluje a neomezuje se na kontrolu plnění těchto úkolů.

 

Pedagog má za úkol předkládat dětem vhodné činnosti, připravovat podnětné prostředí, vzbuzující v dětech touhu využít nabízených příležitostí.

 

Vzdělávání probíhá na základě integrovaných bloků, které nerozlišují „vzdělávací oblasti“. Nabízejí dítěti vzdělávací obsah v přirozených souvislostech, vztazích. Obsah bloků vychází ze života dítěte. Bloky poskytují dítěti široké spektrum aktivit, umožňuje mu vybrat si.

 

Školní vzdělávací program je uložen v kanceláři školy a bude Vám předložen k nahlédnutí VUOP nebo učitelkou.